ZAZNAMENÁM VÁŠ ŠŤASTNÝ DEN, NEŽ SE ROZVEDETE.


Svatbu nefotím jako několikahodinové aranžování lidí před objektivem. Sleduji, co se opravdu děje – nervozitu před obřadem, setkání lidí, kteří se dlouho neviděli, drobnosti i chvíle, které vzniknou samy. Když je potřeba poradit, poradím. Jinak vás nechám prožít vlastní svatbu.

Černobílá reportážní fotografie nevěsty při přípravách před obřadem s pomocí blízké osoby.

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ VĚCI SE DĚJÍ MEZI PROGRAMEM.


Obřad, prstýnky a první tanec samozřejmě nevynechám. Jenže svatbu často nejlépe připomenou věci, které v harmonogramu vůbec nebyly. Pohled rodičů, děti pod stolem, nervózní ruce, smích mezi dvěma větami nebo někdo, kdo na chvíli zapomněl, že se fotografuje.

Spontánní smích během svatebních příprav zachycený reportážním způsobem.

PRSTÝNKY POČKAJÍ. MOMENTY NE.


Prstýnky, šaty, květiny a všechny drobnosti, které jste pro ten den vybírali, samozřejmě nafotím. Ale nebudu kvůli nim přehlížet lidi. Protože zatímco detail můžu vyfotit za chvíli, některé pohledy, gesta a reakce se už podruhé nestanou.

Snubní prsteny položené na ručně psaném svatebním oznámení.

PŘED OBŘADEM SE DĚJE VÍC, NEŽ SE ZDÁ.


Přípravy nejsou jen čekání na začátek. Nervozita, smích, poslední úpravy a hledání věcí, které byly ještě před chvílí přesně tady. Právě v těchto chvílích často vznikají fotografie, které se nedají naplánovat – protože ještě nikdo nemá potřebu hrát svou slavnostní roli.

Úprava vlasů během svatebních příprav před obřadem.

OBŘAD MÁ SCÉNÁŘ. LIDÉ NE.


Jsou chvíle, které se opakují na skoro každé svatbě. A pak jsou ty, kvůli kterým stojí za to být pořád ve střehu. Pohled stranou, nečekaná grimasa, dítě, které má na slavnostní atmosféru vlastní názor. Právě tyhle drobnosti dělají z fotografií vzpomínku na váš den – ne na představu o tom, jak měl vypadat.

Chlapec sledující dění během svatebního dne s nevěstou v popředí.

ANO TRVÁ VTEŘINU. VŠECHNO KOLEM O NĚCO DÉLE.


Samotný obřad může být krátký. O to víc se toho během něj děje kolem. Nervózní pohledy, ruce hledající jedna druhou, rodiče, kteří se snaží nedat nic znát, i hosté, kteří na chvíli zapomenou na telefon. Nesleduji jen dva lidi vpředu. Snažím se zachytit celý okamžik se vším, co k němu patří.

Novomanželé se objímají během venkovního svatebního obřadu před hosty.

NEJLEPŠÍ MOMENTY NEČEKAJÍ NA POKYN.


Objetí po obřadu, pohled mezi dvěma větami, úleva, smích nebo ticho. Do těchto chvílí nevstupuji, pokud nemusím. Jsem dost blízko, abych je zachytil – a dost daleko, aby mohly vzniknout samy.


Spontánní úsměv nevěsty a ženicha během svatebního dne.

PAK UŽ SE TO ROZBĚHNE.


Gratulace, objímání, rýže ve vlasech, smích a lidé, kteří se konečně přestanou hlídat. Právě tady se z programu stává skutečný den. Nic kvůli fotografii neopakuji. Držím se poblíž a zachytím to, co vznikne samo – protože podruhé už to většinou nebude stejné.

Novomanželé odcházejí po svatebním obřadu mezi hosty během spontánní gratulace.

NEJLEPŠÍ FOTKY VZNIKAJÍ, KDYŽ UŽ FOCENÍ NIKOHO NEZAJÍMÁ.


Po obřadu už většinou nikdo neřeší, kde stojí a jak se tváří. Lidé se smějí, objímají, fotí sami sebe a na chvíli zapomenou, že jsem tam taky. Právě tehdy vznikají fotografie, které bych nedokázal naaranžovat – a ani bych to nechtěl.

Spontánní společné focení svatebčanů pod ozdobeným svatebním obloukem.

JESTLI CHCETE SVATBU PROŽÍT, NE REŽÍROVAT.


Napište mi, kdy a kde se berete. Probereme, co je pro vás důležité, a jestli si lidsky sedneme. Zbytek necháme skutečnému dni.